"Co se děje? Životy ti běží před očima?"

Smrt, označovaná také jako vlk nebo Lobo, je hlavní postava z filmu Kocour v botách: Poslední přání. Je fyzickým ztělesněním smrti, která na sebe bere podobu bílého vlka v černém ponču. Ten je odhodlaný zabít legendárního Kocoura v botách jednou provždy, jako trest za to, že lehkomyslně promarnil osm ze svých devíti životů.

Namluvil ho Wagner Moura.

Vzhled

---

Vypadá jako antropomorfní, stříbřitě bílý vlk s prodlouženým čenichem, šedými maskovitými znaky na tváři, ostrými zuby a oslnivýma zlověstně červenýma očima. Nosí na sobě černý plášť se zabudovanou kapucí a pod pláštěm hnědé kalhoty. Má také hnědošedé omotávky kolem zápěstí a lýtek a nosí pár srpů ostrých jako břitva, které dokáže na rukojetích prodloužit tak, aby vytvořily kosu s dvojitým ostřím. Každý srp může být ohnut dovnitř pro kompaktní pouzdro nebo může být použit jako mosazné klouby, které použil k rozbití několika krystalů. Oba srpy na sobě mají osm přeškrtnutých kočičích hlav, které odkazují na Kocourovy minulé životy.

Oproti ostatním zvířecím postavám je však Smrt mnohem více humanoidní, než jak by vypadal skutečný vlk, a jeho převzatá podoba může připomínat více vlkodlaka, než vlka.

Povaha

---

Smrt lze popsat čistě pragmaticky jako lstivého a zlověstného jedince, jehož jediným účelem je zmocnit se duší mrtvých. I když čeká ve stínu, až lidé zemřou přirozeným způsobem, pokud ho někdo dostatečně rozzlobí nebo delší dobu zesměšňuje, fyzicky se projeví, aby se pokusil těmto hříšníkům vzít život násilím.

V průběhu filmu se jeví sadisticky a touží po vzrušení, protože je na svou práci do jisté míry hrdý, má radost a otevřeně přiznává, že si užívá zasévání strachu do svých obětí. Svědčí o tom potěšení, které měl z toho, že děsil a provokoval Kocoura v botách svými posměšky, děsivým hvízdáním a svou přítomností, a jak ho obzvlášť vzrušovalo, když způsobil Kocourovi krvavé zranění, leč velmi drobné. Smrt také přiznává, že nemá rád kočky a skutečnost, že všechny mají devět životů, což považuje za absurdní.

Navzdory temné a zlověstné povaze má však Smrt veliký smysl pro čest a ušlechtilost, protože jeho hlavním důvodem, proč pronásledoval Kocoura, bylo ho potrestat za to, že arogantně promrhal osm ze svých devíti životů s lehkomyslnou bezstarostností, z čehož vyvodil závěr, že bude nejlepší zabít Kocoura dříve, než promarní i svůj poslední život. Nemluvě o tom, že Kocour často prohlašoval, že se "vysmívá smrti", a proto byl Kocour za toto jeho tvrzení o falešné nesmrtelnosti znevažován a urážen, a také za jeho skutky, kterými promarnil své životy. To naznačuje, že navzdory tomu, že smrt představuje konec smrtelného života, považuje život za posvátný a je znechucena těmi, kteří se ke svému vlastnímu životu nechovají s opravdovým oceněním nebo péčí a věří, že žijí věčně. Má také smysl pro fair play, protože vždy dává Kocourovi šanci se bránit, kdykoli se setkají, a dokonce mu vrátí svůj starý meč pro jejich závěrečný souboj na Hvězdě přání. To naznačuje, že Smrt dává přednost férovým bojům pro ty, kteří se mu postaví.

Když před ním Kocour konečně přestane utíkat a místo toho s ním bojuje, přičemž slibuje, že bude respektovat jeho poslední život se svými přáteli, Smrt si uvědomí, že v Kocourovi už nevidí onu arogantní legendu, po které před tím šel. A tak se tedy čestně rozhodne nechat Kocoura prožít jeho poslední život a uctivě mu přikáže, aby prožil svůj poslední život dobře, než ho varuje, že se nakonec znovu setkají, až jeho život konečně natrvalo skončí. To vše dokazuje, že Smrt není neporazitelná, i když je z dlouhodobého hlediska nevyhnutelná.

Celkově lze Smrt nejlépe popsat jako drsného, ale spravedlivého a rozumného jedince, který bere svou práci vážně, užívá si vzrušující výzvy a je více než šťastný, že může vyměřit přísné tresty těm, kteří nerespektují jeho práci. Ovšem nezabíjí jen tak pro nic za nic a je schopen respektovat a ušetřit ty, kteří mu dokazují, že se mýlí.

Ve filmu: Kocour v botách: Poslední přání

---

Smrt se poprvé ukáže v davu lidí, když Kocour bojuje s obrem z Del Mar, a je zrovna svědkem jeho osmé smrti. První setkání s Kocourem však nastane až poté, co mu městský veterinář řekne, že je na pokraji svého devátého života; To znamená, že pokud znovu zemře, není cesty zpět. Kocourovi to nevadí, protože si jde odpočinout do svého oblíbeného baru a napít se mléka, aby se vyhnul svým problémům. Snaha odvrátit seriózní zprávy je však náhle přerušena zlověstným, melodickým hvízdáním. Zdrojem tohoto pískání je tajemná postava v kápi, která se náhle objeví zdánlivě odnikud a sedí hned vedle Kocoura. Hrozivá postava tvrdí, že je jeho fanouškem a dlouhodobým pozorovatelem, ale když požádá Kocoura, aby podepsal svůj plakát, kde je napsáno "mrtvý", je jasné, že má na mysli něco jiného.


Kocour si v tu chvíli bude myslet, že Vlk je jen další lovec odměn, který se ho pokusí zabít pro peníze. Řekne mu, že se směje tváří v tvář smrti, což Vlka velmi mrzí, ale odvětí, že už o tom slyšel. Kocour dále pokárá Vlka a řekne mu, že jeho odměna nebude snadná, ale ten odsekne, že ho ještě nikdo neporazil. Kocour vítězoslavně tasí meč, ale vlk mu ho okamžitě vyrazí z ruky. Oba se pak pustí do souboje, ale rychle se ukáže, že Kocour stojí proti hrozivému protivníkovi; s Vlkem, který nějakým způsobem kalkuluje a předvídá každý pohyb, který udělá. Boj končí, když Vlk připraví Kocoura o klobouk a jedním ze svých srpů mírně řízne kočku do čela; což zapříčinilo následný pramínek krve, který stékal Kocourovi po tváři (podle legendy se Kocoura v botách nikdy žádná čepel nedotkla). Když Kocourovi svítá děsivé zjištění, že jeho zánik bude trvalý, vlk zachytí pach strachu a je děsivě vzrušený, že kocoura zlikviduje – vleče své dva srpy po podlaze s takovou intenzitou, že létají jiskry. Následně přikáže Kocourovi, aby sebral svůj meč, aby mohli dokončit jejich souboj, ale Kocour místo toho ze strachu uteče a k velkému pobavení Vlka uteče kanalizací.

Vlk se později zjeví Kocourovi znovu, aby ho vyděsil, a to hned dvakrát: poprvé, když Kocour, Čiči a Perrito odjíždějí ze sídla Jacka Hornera. Vlk se z ničeho nic objeví v davu lidí a píská si stejnou melodii, kterou poukazuje na osm Kocourových promrhaných životů (při této příležitosti si Vlk položí dvě mince na oči, aby poslal Kocourovi zprávu). Dále se objeví během bitvy na řece vytahujíc své srpy z pouzder - Kocour po tomto setkání dostane záchvat paniky a uteče pryč.

Později se znovu setkají v "Jeskyni ztracených duší" uprostřed Temného lesa. Právě zde Vlk odhalí svou pravou identitu Smrti a vysvětlí, že přišel osobně zabít Kocoura, ne kvůli penězům nebo slávě; ale aby ho potrestal za to, že arogantně promrhal osm ze svých devíti životů s lehkomyslnou bezstarostností a za vysmívání se smrti. Když Smrt vidí Kocoura, jak rozmlouvá s odrazy svých posledních osmi životů, vysvětlí mu, že není zrovna milovník koček, a považuje samotnou myšlenku devíti životů za absurdní. Dále vyčte Kocourovi to, že své přechozí životy zakončil frivolně, což je důvod, proč si Kocour nezasloužil svůj poslední život. Smrt rozbije křišťálové odlesky, vyděsí Kocoura a vyžene ho z jeskyně. Kocour je naprosto vyděšený z toho, že se ocitl tváří v tvář něčemu, čemu se kdysi vysmíval, a k velkému pobavení Smrti uteče.

Brzy se Kocourovi přátelé a rivalové dívají z různých míst bájné Hvězdy přání (s výjimkou Jacka Hornera uvězněného v jeho bezedném pytli) stanou svědky konečného zúčtování mezi nebojácným hrdinou a Smrtkou. Přichází posel Smrti, ohlašovaný svým děsivým hvizdem a pak bez námahy projde hvězdným ohněm. Když Kocour potvrdí svým přátelům, že si pro něj Smrt konečně přišla, sekne srpem do země, aby kolem sebe a Kocoura vyvolal ohnivý kruh, a zabránil tak Kocourovi znovu utéct. Smrt mu sdělí, že si lov užil, ale je připraven udělat poslední zářez na svůj srp. Začne se Kocourovi posmívat a navádět jej na scestí; zda se vydá zbaběle jednoduchou cestou a bude si přát více životů, nebo jestli bude bojovat o ten jeden, který mu zbyl. Smrt vrátí Kocourovi meč a zopakuje jejich první setkání tím, že mu řekne, aby ho zvedl, a mohli to jednou provždy ukončit.

Tentokrát však Kocour, který má nyní své milované, a poslední život, který si přeje opatrovat, konečně čelí smrti a odmítá si zbaběle přát další životy.

Chopí se příležitosti, střetne se se Smrtí a drží se, dokud nakonec nezíská převahu a neodzbrojí svého nepřítele. Po vzoru jejich prvního souboje se Kocour vysmívá Smrti tím, že mu říká, aby zvedl jeden ze svých srpů. Ovšem nikoliv z arogance, ale ze vzájemné úcty. Kocour si uvědomuje, že Smrt nikdy nemůže doopravdy porazit, ale má pro co žít, a tak bude bojovat, aby si udržel svůj poslední život. Nyní konečně oceňuje a chápe důležitost života a už nikdy jej nebere jako samozřejmost. Frustrovaný, ale také ohromený, Smrt ze vzteku nadává ve španělštině a hřímá, že mu Kocour zkazil lov.

Smrt se zahledí do Kocourovy duše a řekne mu, že si přišel pro malou arogantní legendu, která si myslela, že je nesmrtelná, ale to už v Kocourovi nevidí. Skloní své zbraně a řekne mu, aby prožil svůj poslední život a prožil ho dobře. Než však odejde pryč, připomene Kocourovi, že se nakonec znovu setkají, což s klidem přijme. Smrt si pak začne znovu pískat tu známou melodii a odejde s nově nalezeným respektem ke Kocourovi v botách a mizí v hvězdném ohni.